Uf. Byla to jízda kámoši!
V úterý mě vytrhli z náručí mé maminky, modrou skořápkou mě dvě hodiny vezli na místo, kterému mám teď prej říkat domov a dali mi jméno Alice. No nic, postel a gauč tu mají, tak je možná vezmu na milost. Kromě dvounohý, která mi uctivě servíruje granulky, tu mám totiž ještě čtyřnohou parťačku, Eimee, takže zase tak špatně se tu asi mít nebudu...
No a představte si, hned v sobotu se na mě přijeli podívat kámoši, které Eimee pozvala k nám do parku na procházku. Kromě mě a moji starší ségry, jak jsem si přejmenovala Eimee, se výletu zúčastnila ještě Stella, která je přes koleno příbuzná s mojí paničkou (rozumějte, její páníček je její bratránek), přes řeku Vltavu k nám dorazila Lily, která je zase od paniččina bráchy, od Rakovníka jsme přivítali Zoru a celou psí smečku uzavírala pražská Amálka. Dvounožců pak bylo o poznání více — výletu se zúčastnilo úctyhodných osmnáct lidí.
Sraz jsme měli u oblíbeného fleku místních obyvatel, u hospůdky Česká Koruna, kterou mám hned vedle domova a po prvotním přivítání, jásání a ňuchání jsme se vydali do parku. Teda, když říkám vydali, po svých šlapali úplně všichni kromě mě, haf a ďábelský smích☺ Mě můj lidský otrok většinu cesty nesl v náručí, hezky pěkně pod vestou v teplíčku, takže jsem se měla prostě báječně. A pokud jsem zrovna nespala, tak jsem šla z ruky do ruky od jednoho k druhému a všem dvounožcům jsem poctivě umyla čumáky.
Celý okruh parkem měl kolem 8 kilometrů. Prošli jsme hlavní bránou až k Veltruskému zámku, tam jsme odbočili do kaštanový aleje. Pokračovali jsme kolem Pavilonu Přátelství až k sfinze u Červeného mlýna a podél řeky Vltavy jsme šli zpátky k zámku, honem na tu voňavou záležitost, kterou mi panička slibovala už brzkého rána.
Na startovací pozici na nás totiž čekalo připravené občerstvení. BUŘTY! Štěknu vám, tohle mi panička za normálních okolností nedovolí, takže přátelé, musíme se vidět častěji. Rozdělal se ohýnek, každý dostal svůj příděl a všichni si po pohodový procházce spokojeně mlaskli. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo. Byl to příjemně strávený sobotní den.
Co říci závěrem...
Snad jen, že děkuji všem, kteří za mnou vážili cestu a těším se na vás zase příště!
Fotografie: Nekvasilovi
